O nemocnici

13.7.2021

Víte, co znamená slovo cetle, loska, kryngosup či L štyry? Pokud ne, tak vyzkoušejte práci v Nemocnici AGEL Český Těšín. Jak říká MUDr. Barbora Zbránková, předsedkyně představenstva této nemocnice v městě na hranici s Polskem, zde si tyto pojmy zcela jistě rychle osvojí každý.

Oblast Českého Těšína je zajímavá tím, že zde historicky docházelo k mísení několika kultur – české, polské, německé, židovské i slovenské. Výsledkem je typické těšínské nářečí „po našimu“, které je stále živé i u mladé generace. Mnoho místních obyvatel české národnosti pak ovládá nejen češtinu, ale i polštinu. Český Těšín a Cieszyn je jedno město rozdělené hraniční řekou Olší (polsky Olzou), na obou stranách jsou dvojjazyčné nápisy.

Noví zdravotničtí pracovníci, přicházející ze vzdálenějších regionů, to mají v Nemocnici AGEL Český Těšín ale trošku komplikovanější. Při komunikaci s pacienty se potkají právě s takovými slovíčky, jako jsou cetle – tabletky, loska – hůlka, kryngosup – páteř, L štyry – název pro neschopenku, pacharzyna – močový měchýř. „Ač se nacházíme na území českého státu, tak právě zmíněný dialekt „po našimu“ a polština u starší generace v komunikaci převažuje, některé ročníky totiž měly vzdělání jen v polských nebo německých školách. Na druhé straně je v nemocnici zaměstnáno několik lékařů, kteří chodili do místního polského gymnázia a pak za vysokou školou odjeli do Krakowa či Katowic. Celkově má některý stupeň vzdělání v polštině polovina lékařů. Jen třetina jich má výlučně české vzdělání a zbytek jsou lékaři ze Slovenska a Ukrajiny,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Český Těšín MUDr. Barbora Zbránková.

Jak zároveň dodává, fenoménem poslední doby je příliv fyzioterapeutů z Polska. Důvod vidí nemocnice ve vysoké úrovni odborné rehabilitační péče v České republice. „Jak jinak si vysvětlit, že z týmu fyzioterapeutů jich dojíždí za prací zpoza hranice rovná třetina. Jazykově jsou češtinou vybaveni, protože pro práci v České republice musí mít odpovídající zkoušky a povolení ministerstva. Na ambulancích naopak vidíme narůstající počet polských občanů, kteří do práce jezdí přes hranici nebo se za prací do Česka stěhují. Jejich motivací jsou jednak lepší pracovní podmínky, ale i dostupnější zdravotní péče. V tomto případě komunikace probíhá v čisté polštině. Pro nemocnici to nepředstavuje žádný problém, protože i sestřičky jsou vybaveny znalostí polštiny. Mnohé jsou absolventkami střední zdravotní školy, která byla v minulosti v Karviné s polským jazykem vyučovacím,“ vysvětluje dále předsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Český Těšín. Jak lékařka Zbránková upřesňuje, aby bylo mezinárodní prostředí dokonalé, tak v nemocnici pracují také lékaři ze Slovenska i Ukrajiny. „Ne že by tato jazyková pluralita byla při práci v naší nemocnici na překážku, ale pro příchozího zaměstnance, který nepochází z našeho regionu, to může v počátku pracovního procesu znamenat drobné potíže, které ale nemají vliv na kvalitu péče. Spíše vedou k úsměvným situacím,“ dodává na závěr  MUDr. Barbora Zbránková.